Když jsem chodila na střední školu, byl pro mě Michal Viewegh spisovatel "number one". Napsala jsem o jeho románech a filmech vzniklých na jejich motivy maturitní práci. Svoji knihovničku jsem si postupně plnila jeho novými a starými knihami. Moje nadšení z jeho spisovatelské práce pomalu končilo Románem pro muže a definitivně skončilo Biomanželkou.
Před nedávnem Vieweghovi vyšla nová kniha - Muž a žena, která je podle několika blogerů návratem do autorových lepších časů. S tím musím souhlasit.
Minulý týden jsem zavítala na svůj první Svět knihy v životě. Plna nadšení a opojena atmosférou veletrhu jsem si řekla, že by bylo fajn přivést si alespoň jednu knihu s věnováním od autora. A moje oko padlo právě na Viewegha.
Knihu tvoří dvě povídky. První Family Frost je příběhem zkrachovaného muže, který se v dospělém věku vyrovnává s odcizením vlastních dcer, novým vztahem bývalé manželky a s nepoznáním vlastního otce. Dojem mi zkazily zejména vulgarismy a chvílemi jsem přemítala, zda Viewegh není dlaždič.
To Čarodějnice z Křemelky byla v tomto ohledu mnohem více usedlá. A byla mi tím i mnohem bližší. Zpočátku jsem měla strach z avizovaného lehce fantasy příběhu. Dominika mě svou zvláštní schopností číst lidem myšlenky ale byla nadmíru sympatická.
Oba příběhy jsou více méně čtivé a kniha rozhodně nepatří k těm, které bych musela odložit a označit ji za brak.
Můj dojem ze stylem opět zvedajícího se autora zkazil pouze dojem z osobního setkání. Ačkoli jsem si do věnování zcela čitelně nechala předepsat: Lence, ve své knize potom zděšeně našla: Lucce.
Počet hvězdiček: ***
http://www.ikar.cz/#nase-knihy
